Postaven v roce 1770 nad romantickým údolím Skřivánčího potoka na žlutě značené turistické trase ze Šindelové k Jindřichovicím. Dal jej vystavět v roce 1769 uprostřed rozlehlé obory hrabě František Antonín Nostic pro svou manželku Marii Alžbětu. Původní pojmenování "Mes idées" (Mé myšlenky) bylo později vytlačeno názvem Favorit, čímž měl být vyjádřen jeho mimořádný význam a obliba u vrchnosti, pro kterou se stal hlavním sídlem.
V původní rokokové podobě vydržel až do r. 1898, kdy ho dal Jan Nostic zbořit a na jeho místě postavit dnešní novoklasicistní objekt ( 1904-1906), který se stal letním sídlem Nosticů. Je to trojkřídlá přízemní budova, jejíž postranní křídla uzavírají čestný dvůr s předsunutým prostorem na sloupech. Hlavní křídlo má v ose budovy na obou stranách válcový rizalit. Dvojvalbové střechy se nad sály středního traktu protínají v kupoli. Při zámku stojí dřevěná kaple sv. Huberta se šindelem pokrytou střechou a stěnami, završená věžičkou, a pozdně barokní socha téhož světce. Součástí areálu jsou také hospodářské objekty a hájovna. Bývalá obora měla rozlohu 360 ha. V době komunistické éry získal zámek podnik Inženýrské a průmyslové stavby a upravil jej na školní a rekreační středisko. Po r. 1990 byl zprivatizován. Máme-li dostatek času, stojí za to se ještě projít dál po modré značce, která prochází starou cestou do údolí pod Šindelovou, lemovanou překrásnou alejí památných stromů - 84 mohutných modřínů.
Od rozcestí u mostu, kde roste památný strom zv. Hubertův smrk, starý 160 let, rozlomený vichřicí.

V horní části obce stojí zámek, vystavěný v roce 1672 Janem Hartvíkem Nosticem jako náhrada za starou šlikovskou tvrz. Je to raně barokní objekt, ve 2. pol. 19. století pseudogoticky upravený. Jeho jádrem je dvoupatrová čtverhranná budova s kulatými nárožními věžemi, na kterou navazují patrová postranní křídla. Na druhé straně jsou dvě přízemní hospodářská stavení. Svým typem zámek připomíná šlechtické sídlo v Sokolově, i když z původní barokní stavby zůstala jen kaple a zbytek arkád. Poblíž dnešního vchodu je do stěny zazděný raně renesanční plastický reliéf z načervenalého mramoru s motivem sv. Jiří přenesený sem pravděpodobně z původní tvrze. Dnes je zámek nově opraven a je zde umístěn okresní archív. Podle pověsti je tu možné občas za tichých letních nocí spatřit bíle oblečenou postavu a zaslechnout i její nářek. Je to prý duch dcery jednoho zámeckého pána, kterou dal otec zaživa zazdít do věže, protože se tajně zasnoubila ze synem panského lesního.

Žulový balvan v podobě obrovského hřibu. Ukázka rozpadu žul karlovarského masívu. Ve stráni nad vodní nádrží v obci Šindelová.

Součást bývalého nejdeckého hradu z pol. 13. stol. a v 18. stol. upravena na zvonici.

Ukázka sloupcovitého rozpadu čediče (třetihorní sopečná vyvřelina stuhlá do podoby výrazných šestibokých sloupových hranolů, uspořádaných do tvarů milíře) odkryta při těžbě v bývalém lomu. Z nejvyššího místa lomu je pěkný pohled na Rotavu a blízké okolí. V lesích mezi Šindelovou a Rotavou. Žlutá turistická trasa. (vyhl. 1954, 0,4 ha)

Technická památka z let 1818 - 1873. Pozůstatky pece na tavení železné rudy.

Hrad Freudenstein založen r. 1517 a od r. 1545 sídlem královských horních hejtmanů. Do současnosti se zachovaly části dvou věží a zbytky okrouhlé bašty. Ve městě Jáchymov, u silnice směrem na Mariánskou.

Pozůstatky důlních děl po těžbě cínu. Propadem stropu vznikly propadliny - Jiří 15 m a Wolfgang 25 m s výskytem jeskyního ledu. Součást naučné stezky u obce Horní Blatná. (vyhl. 1976, 0,24ha)

více podrobností

Skalní útvar z dálky připomínající hradní zříceninu s upravenou vyhlídkovou plošinou. Východně od obce Kostelní mezi Kraslicemi a Luby. Červená turistická trasa.