Historie

Největší české lázně, povýšené na královské město Karlem IV. roku 1370. Až do začátku 18. století zde existovaly převážně soukromé lázně. Velký rozmach lázeňství nastal až ve 2. polovině 18. století a zejména ve století 19. Z 12 minerálních pramenů (42 - 72 °C) je nejvýznamnější Vřídlo, které chrlí 2000 litrů vody za minutu až do výše 12 m. Lázeňská léčba je založena zejména na pitných kúrách a koupelích, jež ve spojení s dietou a procházkami léčí zejména nemoci zažívacího traktu a nemoci výměny látkové. Nejstaršími stavbami jsou Zámecká věž z roku 1604 postavená na místě loveckého hrádku Karla IV., pozdně gotická kaple sv. Ondřeje z doby kolem roku 1500, dále pak barokní kostel sv. Maří Magdalény z let 1732-36 postavený podle plánů K. I. Dienzenhofera a pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla z let 1893 - 98, napodobenina byzantské chrámové stavby. Novorenesanční trojlodní Mlýnská kolonáda byla postavena v letech1871 - 81 podle projektu J. Zítka. Má délku 132 m a šířku 13 m a kryje 5 pramenů. Dále je zde dřevěná, vyřezávaná Tržní kolonáda z roku 1883, železná Sadová kolonáda z let 1892-95, Zámecká kolonáda v secesním duchu z let 1911-13 a také nejmladší nová Vřídelní kolonáda. Ve městě se nachází řada léčebných ústavů a lázeňských domů. Nejhonosnější stavbou jsou secesní Lázně I (bývalé císařské lázně, dnes Casino) z let 1881-95, vojenský lázeňský ústav z let 1850 - 55, sanatorium Imperiál z let 1910-12, Lázně III a další. Mezi významné budovy lze zařadit i divadlo V. Nezvala nebo grandhotel Pupp z let 1891-93. Lázeňské prostředí dotváří řada soch, pomníků, pamětních desek a v lesích nad městem řada vyhlídek, altánů a pavilónů.